Hołôvna Svojim diêtium Artykuły Literatura Słovnik Zvukovyje skopy Zvežêteś z nami Svoja.org na Facebook
Svoja mova, svôj vybur, svôj los...
Svoja.org » Słovnik
Słovnik
Natisnuti, kob pobôlšyti...

Pôlśko-pudlaśki słovnik z odvorôtnym pošukom — pracia v rozvitku.

Knopka PL-PDL zapuskaje šukanie tych artykułuv, kotory dajut perekład pôlśkoho słova z pola pošuku na pudlaśku movu.

Knopka PDL-PL zapuskaje šukanie vsiêch artykułuv, v kotorych vystupaje pudlaśkie słovo z pola pošuku.

* * *

U poli pošuku Vy možete vžyvati symbolu * (zôrka) jak mnôhoznačnika, na prykład: ala* (šukati vsiêch słôv, kotory začynajutsie na ala...), *tka (šukati vsiêch słôv, kotory kunčajutsie na ...tka), itd.

Usiê artykuły v słovniku:   20 780

Hlediêti po literach
A B C Ć D E F G H I J K L Ł M N O Ó P Q R S Ś T U V W Y Z Ź Ż
Šukati słova
Znajdiany artykuły
iście   naprávdu; ístno
iść   ndk 1. ití; stupáti; króčyti; ~ pieszo ití piškóm; ~ na palcach ití na pálčykach; ~ na grzyby ití po hrybý; ~ spać ití spáti; 2. ití; vorušýtisie; samoloty idą wysoko samolóty idút vysóko; list idzie dwa dni piśmó idé dva dniê; wiatr idzie od morza viêtior idé od móra; zegarek idzie časý idút; 3. ití; odbyvátisie; handel idzie dobrze hándel idé dóbre; nauka mu nie idzie náuka jomú ne idé; 4. ití; postupáti; ~ do wojska ití do vôjśka; ~ na medycynę ití na medycýnu; 5. ití; mináti; lata idą litá idút; ◊ ~ gdzie oczy poniosą ití kudý óčy ponesút; ~ swoją drogą ití svojéju doróhoju; ~ z podniesionym czołem ití z pudniátoju hołovóju; ~ z kimś do łóżka ití z kimś u postiêl; ~ w ślady kogoś ití čyjímś sliêdom; ~ jak po maśle ití jak po másli; ~ na całego ití na póvnu katúšku; ~ na dno ití na dno; ~ na marne propadáti dármo; ~ komuś na rękę ití komúś navstrêču; ~ o zakład ití v zakłád; ~ w górę ití vhóru; ~ w ruch ití v ruch; ~ w świat ití v sviêt; ~ za ciosem ití za vdárom; ~ za głosem serca iti za hółosom sércia; ~ za czyjąś radą posłúchati čyjéjiś porády; ~ z duchem czasu ití v nóhu z čásom
italianista   m italijaníst m
italianistyka   f italijanístyka f
italianizm   m italijanízm m
iwa   f bot. íva f
izba   f 1. pókuj m; pomiščénie n; sála f; ~ porodowa rodílny dôm; ~ przyjęć pryjômny pókuj; 2. pałáta f; ~ wyższa parlamentu výžša pałáta parlámentu
izobara   f izobára f
izoglosa   f jęz. izoglósa f
izolacja   f 1. izolácija f; odosóblenie n; 2. izolácija f; ~ elektryczna elektrýčna izolácija
izolacjonizm   m izolacijonízm m
izolacyjny   izolacíjny
izolatka   f izolátka f
izolator   m izolátor m
izolować   ndk izolováti
izolować się   ndk izolovátisie; odosóbluvatisie
izomer   m izomér m
izomorfizm   m izomorfízm m
izoterma   f izotérma f
izotop   m izotóp m
izotopowy   izotópovy
Izraelczyk   m izrailtiánin m
Izraelka   f izrailtiánka f
izraelski   izráilśki
  spój. što
brać   II bráti; ~ książkę z półki bráti knížku z pôłki; ~ kogoś do kina bráti kohoś do kína; ~ pożyczkę bráti pozýčku; ~ kogoś do wojska bráti kohoś do vôjśka; ~ kogoś za żonę bráti kohoś za žônku; ~ prysznic bráti prýšnic; ~ urlop bráti ódpusk (úrlop); ~ ślub bráti šlub, vinčátisie; ~ rozwód bráti rozvôd, rozvóditisie; ~ czyjeś żarty na serio bráti čyjiêś žárty napovážno; kogoś bierze złość kohoś beré złôsť (zło); ~ zakręt bráti povorôt, povoróčuvati; ~ dodatkową pracę bráti dodatkóvu robótu; ◊ ~ coś do siebie bráti štoś do sébe; ~ coś pod uwagę bráti štoś pud uváhu; ~ nogi za pas utikáti, až kúrytsie; ~ coś na chłopski rozum bráti štoś na mužýćki rózum; ~ kogoś na języki bráti kohoś na jazykí; ~ na muszkę bráti na múšku; ~ kogoś na przetrzymanie bráti kohoś na výtrymku (na výderžku); ~ coś na rozum bráti štoś na rózum; ~ kogoś na spytki bráti kohoś na rózpyty; ~ coś na swoje barki bráti štoś na svôj kark (na svojú hołovú); ~ coś na swoje sumienie bráti štoś na svojú sóvesť; ~ kogoś na świadka bráti kohoś u sviêdki; ~ na tapetę (warsztat) brátisie za správu (za diêło); ~ odwet (rewanż) pómstiti, revanžovátisie; ~ początek (źródło) z czegoś bráti počátok z čohoś; ~ coś pod lupę bráti štoś pud lúpu; ~ przykład z kogoś (z czegoś) bráti prýkład z kohoś (z čohoś); ~ sprawy w swoje ręce bráti správy (diłá) u svojiê rúki; ~ kogoś za wzór bráti kohoś za prýkład (uzôr); ~ stronę bráti storonú; ~ w łeb kônčytisie nevdáčoju, ne vdavátisie; ~ w obroty bráti v oboróty; ~ w rachubę bráti pud uváhu; ~ kuper (tyłek) w garść (w troki) zmyvátisie, ubirátisie; ~ za dobrą monetę bráti (pryjmáti) za právdu; ~ kogoś za mordę (za pysk) bráti kohoś za mórdu; ~ kogoś za słowo bráti kohoś za słóvo; ~ górę bráti verch; ~ w skórę bráti v skôru