Svoja.org » Słovnik
Słovnik
Pôlśko-pudlaśki słovnik z odvorôtnym pošukom — pracia v rozvitku.
Knopka PL-PDL zapuskaje šukanie tych artykułuv, kotory dajut perekład pôlśkoho słova z pola pošuku na pudlaśku movu.
Knopka PDL-PL zapuskaje šukanie vsiêch artykułuv, v kotorych vystupaje pudlaśkie słovo z pola pošuku.
* * *
U poli pošuku Vy možete vžyvati symbolu * (zôrka) jak mnôhoznačnika, na prykład: ala* (šukati vsiêch słôv, kotory začynajutsie na ala...), *tka (šukati vsiêch słôv, kotory kunčajutsie na ...tka), itd.
Usiê artykuły v słovniku: 20 552
Šukati słova
Znajdiany artykuły
ima|ć się ndk brátisie; ~ć się wszelkich prac brátisie za vsiáki robóty; nie ~ją się go żadne choroby nijáki chvoróby johó ne berút
imadło n šrubsták m
image [wym. ímidż] m ímidž m
imaginacja f 1. ujáva f; fantázija f; 2. ujavlánie n; fantazijovánie n
imaginacyjny ujávny
imam m imám m
imbecyl m 1. med. imbecýl m; 2. pot. prydúrok m
imbir m imbír m
imbirowy imbírovy
imbryk m čájnik m; čájničok m
imieninowy imenínovy
imieniny pl imeníny pl
imiennie po ímeni
imiennik m tiôzka m
imienny imenný
imiesłów m (przymiotnikowy) dijeprymiêtnik m; (przysłówkowy) dijeprysłôvnik m
imi|ę n ímje n; jak ci na ~ę? jak tebé zvút (nazyvájut)?; mówić komuś po ~eniu hovorýti do kohóś po ímeni (ímji); ◊ nazywać coś po ~eniu nazyváti štoś ułásnym ímjom; w ~ę czegoś u ímje čohóś; w czyimś ~eniu od ímeni kohóś
imigracja f imigrácija f
imigracyjny imigracíjny
imigrant m imigránt m
imigrantka f imigrántka f
imigrować ndk imigrováti; ~ z przyczyn ekonomicznych imigrováti z ekonomíčnych pryčýn
imitacja f imitácija f; pudrôbka f
imitator m imitátor m
imitatorski imitátorśki
iść ndk 1. ití; stupáti; króčyti; ~ pieszo ití piškóm; ~ na palcach ití na pálčykach; ~ na grzyby ití po hrybý; ~ spać ití spáti; 2. ití; vorušýtisie; samoloty idą wysoko samolóty idút vysóko; list idzie dwa dni piśmó idé dva dniê; wiatr idzie od morza viêtior idé od móra; zegarek idzie časý idút; 3. ití; odbyvátisie; handel idzie dobrze hándel idé dóbre; nauka mu nie idzie náuka jomú ne idé; 4. ití; postupáti; ~ do wojska ití do vôjśka; ~ na medycynę ití na medycýnu; 5. ití; mináti; lata idą litá idút; ◊ ~ gdzie oczy poniosą ití kudý óčy ponesút; ~ swoją drogą ití svojéju doróhoju; ~ z podniesionym czołem ití z pudniátoju hołovóju; ~ z kimś do łóżka ití z kimś u postiêl; ~ w ślady kogoś ití čyjímś sliêdom; ~ jak po maśle ití jak po másli; ~ na całego ití na póvnu katúšku; ~ na dno ití na dno; ~ na marne propadáti dármo; ~ komuś na rękę ití komúś navstrêču; ~ o zakład ití v zakłád; ~ w górę ití vhóru; ~ w ruch ití v ruch; ~ w świat ití v sviêt; ~ za ciosem ití za vdárom; ~ za głosem serca iti za hółosom sércia; ~ za czyjąś radą posłúchati čyjéjiś porády; ~ z duchem czasu ití v nóhu z čásom