Svoja.org » Słovnik
Słovnik
Pôlśko-pudlaśki słovnik z odvorôtnym pošukom — pracia v rozvitku.
Knopka PL-PDL zapuskaje šukanie tych artykułuv, kotory dajut perekład pôlśkoho słova z pola pošuku na pudlaśku movu.
Knopka PDL-PL zapuskaje šukanie vsiêch artykułuv, u kotorych vystupaje pudlaśkie słovo z pola pošuku.
* * *
U poli pošuku Vy možete vžyvati symbolu * (zôrka) jak mnôhoznačnika, na prykład: ala* (šukati vsiêch słôv, kotory začynajutsie na ala...), *tka (šukati vsiêch słôv, kotory kunčajutsie na ...tka), itd.
Usiê artykuły v słovniku: 46 441
Šukati słova
Znajdiany artykuły
chwilowo 1. u siêtuj chvíli, u siêtum moménti; 2. na korótki čas; na chvílu
chwilowy chvilóvy; tymčasóvy; korótki
chwycić dk 1. (złapać) schvatíti; złápati; 2. (spoić) chvatíti, schvatíti; 3. pot. (pojąć) schvatíti; poniáti; 4. pot. (zarazić się) schvatíti, pudchvatíti; 5. (uzyskać aprobatę) pryniátisie; pryžýtisie; 6. (zostać opanowanym przez coś) schvatíti; zob. też chwytać; ◊ ~ Pana Boga za nogi schvatíti Bóha za borodú
chwycić się ndk 1. (chwycić samego siebie) schvatítisie; 2. (chwycić jeden drugiego) schvatíti odnó odnóho; 3. (wziąć się) schvatítisie; zob. też chwytać się
chwyt m 1. schvat m; uchvát m; mocny ~ krêpki (môcny) schvat; 2. štúčka f; ~ dziennikarski žurnalistýčna štúčka; 3. pot. chvat m; ~y gitarowe gitárovy chváty
chwy|tać ndk 1. (łapać) chvatáti; łápati; ~tać za kij chvatáti za kij; ~tać piłkę łápati mjačá; 2. (spajać) chvatáti, schvátuvati ; cement ~cił címent schvatív; 3. pot. (pojmować) chvatáti; ponimáti; ~cił w lot intencję kolegi vôn schvatív (poniáv) míhom namiêr kolégi; 4. pot. (zarażać się) chvatáti, pudchváčuvati; ~cił grypę w szkole vôn schvatív (pudchvatív) grýpu v škóli; 5. (uzyskiwać aprobatę) pryjmátisie; pryžyvátisie; propozycja ~ciła proponóva pryniałásie (pryžyłásie); 6. (być opanowywanym przez coś) chvatáti; schváčuvati; ~ciły go dreszcze schvatíła johó dryhôtka; ◊ ~tać byka za rogi chvatáti byká za róhi; ~tać wiatr w żagle łápati viêtior u vitrýła; ~tać za broń chvatáti za broń; ~tać kogoś za serce chvatáti kohóś za sércie
chwy|tać się 1. (chwytać samego siebie) chvatátisie; ~cił się za głowę ze zdumienia schvatívsie za hołovú od zdivovánia; pijak ~cił się płotu pjány schvatívsie za płôt; 2. (chwytać jeden drugiego) chvatáti odín odnóho; przyjaciele ~cili się za ręce pryjáteli schvatíli odín odnóho za ruki; 3. (brać się) chvatátisie; ~tał się różnych zajęć chvatávsie za rázny zaniátki; ~cił się nadzieji schvatívsie za nadiêju; ◊ ~tać się z kimś za bary chvatáti kohóś za bórki
chwytak m tech. pudchvátnik m
chwytliw|y 1. chvátki; pryčéplivy; ~e odnóża chvátkie (pryčéplive) odnôže; 2. chvátki; neodčépny; ~a melodia chvátka (neodčépna) melódyja; 3. chvátki; poniátlivy; kmiêtki; ~e dzieci chvátki (poniátlivy, kmietki) diêti
chwytnik 1. ščêpci pl (do delikatnoji roboty); 2. tech. pudchvátnik m; 3. biol. chvátnik m
chwytn|y chvátny; chvátki; ~e kończyny chvátny (chvátki) kuncióviny
chyba mod. chíba; músit; bodáj; ~ już nie będzie grzmiało chíba (músit, bodáj) vže ne búde hrymiêti; ~ nie zdążę, jest już ósma músit (bodáj), ne pospiêju, uže vóśma; ◊ ~ że spój. chíba što; pójdę do szkoły, ~ że zachoruję pujdú do škóły, chíba što zachvorêju; ~ żeby spój. chíba što; kupię ten sweter, chyba żeby mi zabrakło pieniędzy kuplú siêty svéder, chíba što mniê ne chvátit hrošý
chybcika: na ~ na chútku rúku; póspichom
chybiać ndk. ne popadáti, ne trapláti, promáchuvatisie; zob. też chybić
chyb|ić dk ne popásti; ne trápiti; promachnútisie; ~ić celu ne popásti (ne trápiti) v ciêl; ◊ coś ~iło celu štoś okazáłosie bezvynikóvym; štoś ne dałó výniku; na ~ił trafił navdáču; nazdohád; ne divlačysie; naóslip; ani ~i pévno; napévno; nesumniêvno
chybion|y netrápny, nevdáły; bezvynikóvy; ~y strzał netrápny strêł; ~e posunięcie nevdáły (bezvynikóvy) chôd (krok)
chybki przest. švídki; špárki; býstry
chybnąć dk chibnúti; chibonúti; kołychnúti
chybnąć się dk chibnútisie; chibonútisie; kołychnútisie
chybot m chibotánie n; kołychánie n
chybotać ndk chibotáti; chitáti; kołycháti
chybotać się ndk chibotátisie; chitátisie; kołychátisie
chybotliwość f chibotlívosť f, chítkosť f; chitlívosť f
chybotliwy chibotlívy; chítki; chitlívy
chylić ndk pochiláti, schiláti; ◊ ~ czoło (czoła) schiláti hołovú













