Hołôvna Svojim diêtium Artykuły Literatura Słovnik Zvukovyje skopy Zvežêteś z nami Svoja.org na Facebook
Svoja mova, svôj vybur, svôj los...
Svoja.org » Słovnik
Słovnik
Natisnuti, kob pobôlšyti...

Pôlśko-pudlaśki słovnik z odvorôtnym pošukom — pracia v rozvitku.

Knopka PL-PDL zapuskaje šukanie tych artykułuv, kotory dajut perekład pôlśkoho słova z pola pošuku na pudlaśku movu.

Knopka PDL-PL zapuskaje šukanie vsiêch artykułuv, u kotorych vystupaje pudlaśkie słovo z pola pošuku.

* * *

U poli pošuku Vy možete vžyvati symbolu * (zôrka) jak mnôhoznačnika, na prykład: ala* (šukati vsiêch słôv, kotory začynajutsie na ala...), *tka (šukati vsiêch słôv, kotory kunčajutsie na ...tka), itd.

Usiê artykuły v słovniku:   22 105

Hlediêti po literach
A B C Ć D E F G H I J K L Ł M N O Ó P Q R S Ś T U V W Y Z Ź Ż
Šukati słova
Znajdiany artykuły
iście   naprávdu; ístno
iść   ndk 1. ití; stupáti; króčyti; ~ pieszo ití piškóm; ~ na palcach ití na pálčykach; ~ na grzyby ití po hrybý; ~ spać ití spáti; 2. ití; vorušýtisie; samoloty idą wysoko samolóty idút vysóko; list idzie dwa dni piśmó idé dva dniê; wiatr idzie od morza viêtior idé od móra; zegarek idzie časý idút; 3. ití; odbyvátisie; handel idzie dobrze hándel idé dóbre; nauka mu nie idzie náuka jomú ne idé; 4. ití; postupáti; ~ do wojska ití do vôjśka; ~ na medycynę ití na medycýnu; 5. ití; mináti; lata idą litá idút; ◊ ~ gdzie oczy poniosą ití kudý óčy ponesút; ~ swoją drogą ití svojéju doróhoju; ~ z podniesionym czołem ití z pudniátoju hołovóju; ~ z kimś do łóżka ití z kimś u postiêl; ~ w ślady kogoś ití čyjímś sliêdom; ~ jak po maśle ití jak po másli; ~ na całego ití na póvnu katúšku; ~ na dno ití na dno; ~ na marne propadáti dármo; ~ komuś na rękę ití komúś navstrêču; ~ o zakład ití v zakłád; ~ w górę ití vhóru; ~ w ruch ití v ruch; ~ w świat ití v sviêt; ~ za ciosem ití za vdárom; ~ za głosem serca iti za hółosom sércia; ~ za czyjąś radą posłúchati čyjéjiś porády; ~ z duchem czasu ití v nóhu z čásom
italianista   m italijaníst m
italianistyka   f italijanístyka f
italianizm   m italijanízm m
iwa   f bot. íva f
izba   f 1. pókuj m; pomiščénie n; sála f; ~ porodowa rodílny dôm; ~ przyjęć pryjômny pókuj; 2. pałáta f; ~ wyższa parlamentu výžša pałáta parlámentu
izobara   f izobára f
izoglosa   f jęz. izoglósa f
izolacja   f 1. izolácija f; odosóblenie n; 2. izolácija f; ~ elektryczna elektrýčna izolácija
izolacjonizm   m izolacijonízm m
izolacyjny   izolacíjny
izolatka   f izolátka f
izolator   m izolátor m
izolować   ndk izolováti
izolować się   ndk izolovátisie; odosóbluvatisie
izomer   m izomér m
izomorfizm   m izomorfízm m
izoterma   f izotérma f
izotop   m izotóp m
izotopowy   izotópovy
Izraelczyk   m izrailtiánin m
Izraelka   f izrailtiánka f
izraelski   izráilśki
  spój. što
być   ndk býti; było nam trudno byłó nam tiážko; jest już późno užé pôzno; jutro będzie niedziela závtra búde nediêla; on jest lekarzem vôn – dóchtor; ona jest ładna voná hóža; są sprawy, których nie rozumiesz je správy, kotorych ne ponimáješ; ◊ ~ bez grosza przy duszy ne miêti pry sobiê hrošá; ~ bez smaku býti bez smakú; ~ cicho býti (sidiêti) tícho; ~ czystym býti čýstym; ~ dalekim od czegoś býti dalékim od čohóś; ~ dobrej myśli ne trátiti nadiêji; ne pádati dúchom; ~ dobrze (mile) widzianym býti žadánym hóstiom; ~ do kitu (do bani) nikúdy (ni na što) ne hodítisie; ~ do niczego nikúdy (ni na što) ne hodítisie; ~ do wzięcia býti nezamúžnioju; ~ gościem w domu býti dóma hóstiom; ~ górą bráti verch; perevažáti; ~ w swoim żywiole odčuváti sebé v svojôj stychíji; ~ innego zdania miêti ínšu dúmku (ínšy póhlad); ~ jak trzeba (należy) býti jak tréba; ~ kwestią czasu býti pytániom čásu; ~ kwita skônčyti diêło; rozličýtisie; ~ może možlívo; móže býti; ~ na czasie býti aktuálnym; ~ na dobrej drodze býti na dóbruj dorózi; ~ na czyimś garnuszku býti na čyjômś utrymáni; žyti čyjímś kóštom; ~ na ostatnich nogach čut perestavláti nóhi; ~ z kimś na pan (na pani) býti z kimś na viête; ~ komuś na rękę býti komúś na rúku; ~ na czyimś tropie ití čyjímś sliêdom; ~ z kimś na ty býti z kimś na ty; ~ na wydaniu býti nezamúžnioju; ~ niczym býti ničým; ~ nie do życia a) odčuváti sebé nedóbre; b) býti nepraktýčnym u žýci; ~ nie na miejscu býti nestosôvnym (neodpoviêdnim); ~ niespełna rozumu ne miêti pjátoji klépki; ~ nie w sosie býti ne v humóry; ~ nikim býti nikím; ~ oczkiem w głowie býti lubímciom; ~ panem siebie býti sam sobiê pánom; ~ pewnym swego býti vpévnianym u svojôj słušnosti (ráciji); ~ przeciw komuś, czemuś býti próti kohóś, čohóś; ~ przy forsie býti pry hróšach; ~ przy zdrowych zmysłach býti v svojôm rózumi; ~ rodem skądś býti ródom skôlś; ~ sobą býti sobóju; ~ komuś solą w oku býti komúś bilmóm na óci; ~ stałym gościem býti stáłym hóstiom; ~ śmiechu wartym býti vártym smiêchu; ~ u kresu wytrzymałosci vybivátisie z sił; býti na mežê výderžki; ~ wartym zachodu býti vártym kłópotu; ~ w błędzie pomylátisie; ~ w kropce opynítisie v tupikóvi; ~ w modzie býti módnym; ~ w porządku býti v porádku; ~ w siódmym niebie býti na siómum nébi; ~ w czyjejś skórze býti v čyjôjś skôry; ~ w czyimś typie (guście) podobátisie komúś; ~ w zwyczaju býti zvyčájom; ~ za býti za; ~ z kimś za pan brat býti z kimś za pána bráta; ~ zdania uvažáti; ličýti; dúmati