Svoja.org » Słovnik
Słovnik
Pôlśko-pudlaśki słovnik z odvorôtnym pošukom — pracia v rozvitku.
Knopka PL-PDL zapuskaje šukanie tych artykułuv, kotory dajut perekład pôlśkoho słova z pola pošuku na pudlaśku movu.
Knopka PDL-PL zapuskaje šukanie vsiêch artykułuv, u kotorych vystupaje pudlaśkie słovo z pola pošuku.
* * *
U poli pošuku Vy možete vžyvati symbolu * (zôrka) jak mnôhoznačnika, na prykład: ala* (šukati vsiêch słôv, kotory začynajutsie na ala...), *tka (šukati vsiêch słôv, kotory kunčajutsie na ...tka), itd.
Usiê artykuły v słovniku: 22 105
Šukati słova
Znajdiany artykuły
klerykał m klerykáł m
kleszcz m zool. kliêšč m
kleszcze pl 1. obcéngi pl; ščêpci pl; 2. kliêščy pl; ~ raka kliêščy ráka
klezmer m klézmer m
klezmerski klézmerśki
klęczeć ndk stojáti na kolinách
klęcz|ki: na ~ki na koliná; na ~kach na kolinách; podnieść się z ~ek pudniátisie z koliên
klęcznik m łávka do poklakánia
klęka|ć ndk staváti na koliná; poklakáti; ◊ ~jcie narody! nízki pokłôn!
klęknąć dk státi na koliná; poklaknúti
klępa f 1. łosícha f; 2. (pejoratywnie o kobiecie) nezhrába f; nechlúja f
klęsk|a f 1. poráza f; rozhrôm m; doznać ~i poterpiêti porázu; druzgocąca ~a póvny rozhrôm; 2. bidá f; lícho n; ~a głodu hółod m; hołodomôr m; ~a żywiołowa stychíjna bidá; stychíjne lícho
klęsnąć ndk 1. (o gruncie) prováluvatisie; 2. (o opuchliźnie) odtucháti; schóditi
klient m klijént m; pokupník m; petént m; ~ w sklepie klijént (pokupník) u łávci; ~ w urzędzie klijént (petént) v ustanóvi (bjúrovi)
klientela f klijénty pl; klijentúra f
klientka f klijéntka f; pokupnícia f; peténtka f
klif m klif m; obrýv m
klifowy klífovy
klikać ndk klíkati
kliknąć dk klíknuti; ~ myszą na ikonkę klíknuti myšéju na ikónku
klimakterium n klimaktéryjum n
klimat m 1. klímat m; surowy ~ suróvy klímat; ~ lądowy kontynentálny klímat; ~ umiarkowany umiêrany klímat; 2. klímat m; atmosféra m; nastrôj m; dobry ~ dla pracy dóbry klímat dla práci
klimatyczn|y klimatýčny; klimatýčny varúnki
klimatyzacja f klimatyzácija f
klimatyzacyjny klimatyzacíjny
dro|ga f 1. doróha f; šlak m; kręta ~ga pokručásta doróha; ~ga polna pôlna (polovája) doróha; ~ga wodna vôdny šlak; 2. doróha f; porádok m; ~gą pokojową mírnoju doróhoju; ~gą sądową sudóvoju doróhoju, sudóvym porádkom; 3. anat. šlak m; ~gi oddechowe dýchalny šlak; ~gi moczowe močový šlak; ◊ czyjeś ~gi rozchodzą się čyjiêś doróhi rozychódiatsie; być na najlepszej ~dze do czegoś býti na najliêpšuj dorózi do čohóś; chodzić własnymi ~gami chodíti svojéju doróhoju; ~ga krzyżowa kryžovája doróha; Droga Mleczna astr. Mołôčny Šlak; iść utartą ~gą ití protértoju (ujiêzdžanoju) doróhoju; kawał ~gi dóbry kusók doróhi; nie tędy ~ga ne siúdoju doróha, ne tudý doróha; obrać dobrą (złą) ~gę výbrati dóbru (nedóbru) doróhu; po ~dze po dorózi; sprowadzić kogoś na złą ~gę zavestí kohóś u błudý; stanąć komuś na ~dze do czegoś stojáti komúś upóperek doróhi do čohóś; swoją ~gą svojóju doróhoju, svojím porádkom; szerokiej ~gi! šyrókoji doróhi!; ustąpić komuś z ~gi zyjtí komúś z doróhi; wchodzić komuś w ~gę stanovítisie komúś upóperek doróhi; w ~dze do u dorózi do; w ~dze powrotnej u povorôtnuj dorózi; wolna ~ga vôlna doróha; zatrzymać się w pół ~gi zatrýmatisie na puvdorózi; z ~gi! z doróhi!