Kob zrozumiêti hłybiêj čeśki nacijonalny charakter, ne chvatit lubiti čeśkie pivo z knedlikami, Haška z Hrabalom i čeśki film. Treba šče znati, što dla čechuv značyt zahrádka i zahrádkařství. Učora jakraz Halina odorvała mene od mojoho lubimoho zaniatku na weekendach — pudlašyzaciji biłoruśkoho ruchu na Biłostôččyni — i puddała strohuj čechizaciji. My z Igorom i Marylkoju pomahali Halini zakładati našu zahrádku. Pavłovi oficijno boliêło koliêno i vsio było po barabanovi.

Nema v našuj movi dobroho słova, kob perekłasti magične čeśkie słovo zahrádka. Vone može oznacati: a) zvyčajny horôdčyk z horodninoju (morkvoju, kapustoju, kropom, etc.); b) horôdčyk, de rostut tôlko kviêtki i zdôbny korčê; c) sadočok z sadovinoju (jabłyniami, hrušami, višniami, etc.); d) dovôlnu kombinaciju poperednich troch. U čechuv je i słovo sad — vone označaje vyłučno sadok z ovocovymi derevami (a v mnôžnuj ličbi sady označajut park).

Tak što po poradku: zelinářství to kapustno-morkvjanoje horodnictvo, květinářství to kviêtne horodnictvo, sadovnictví to sadôvnictvo, a zahrádkařství — to ohulno kažne z poperednich abo i vsiê razom. I šče dla ohulnoji oryjentaciji: derevo to strom, a korč to keř.

Možna skazati, što kromie svojoho horôdčyka-sadočka, Karela Gotta z Helenoju Vondračkovoju i toho, jak hraje čeśka futbolova družyna, ničoho inšoho na sviêti čechuv istôtno ne obchodit.

Karela Gotta z Helenoju Vondračkovoju my ne słuchajemo (čecham u siêtum ne pryznajemosie), ale mečy čeśkoho mužstva (reprezentaciji) ohladajemo, a teper-o začali zakładati svoju zahrádku. Čechizujemosie, što nazyvajetsie.

Za poperedni rôk, koli my obosnovuvalisie na svojôj vjosci, my nakupili vsiakoho statku, kotory nam ne byv môcno potrêbny, jak my žyli v Prazi: sokiêru (sekyra), piłku (pila), špadlu (ryč), hrabliê (hrábě), už do polivania (hadice), matyčku (motyčka), livar (konev), donički (květináče), kraty i drotianyje siêtki dla kviêtok (mřížki)... Učora Halina chotiêła kupiti socharê (vidle), ale ja jijiê jakoś odmoviv. Ale mniê ne vdałosie odmoviti jijiê od kupiênia 36 metruv zelonoji taśmy, jakaja po-čeśki nazyvajetsie okraj travniků.

Učora mniê dovełosie zasypati veliku jamu, kotoru Igor rozkopuvav tyždeń času, kob vyniati z zemliê plastykovu sažałku. I menšu jamu, z kotoroji Igor vykarčovav peń velmi zavziatoji kaliny. My siêtu kalinu zrêzali, bo vona zastuvała dobre-taki rozrosłomu korčovi vinohradu, kotory vse šče ovocuje velmi sołodkimi jahodami. A potum ja peresadžuvav z horôdčyka za płôt korčyki čohoś, na što naveť Halina tołkom ne viêdała pravilnoji nazvy. My robili miêstie na horôdčyk podług Halininoho planu.

Halinin plan natôlko grandyjozny, što mniê od samoji dumki robitsie słabo. Do toho, to maje byti šče i skalny horôdčyk, dla kotoroho treba spicijalnoho kamiênia. Ja skazav — kategoryčno niê, ne budu płatiti šče za kamiênie, jakoho povno zadarmo na poli za dorohoju. Na ščastie, pudchodiašče kamiênie odkopav Igor razom z sažałkoju po poperedniuj hospodyni...

Teper po ciêłuj chati i v pralni povno vysivkuv kviêtok, kotory Halina posiêjała, kob zahospodarovati naš hrodčyk, koli vže potepliêje. Od samych nazvuv čołoviêkovi vjetsie v hołoviê: krasnoočko růžnolisté, nevadlec peřitý, kosmatec, krásenka, drchnička, oman mečolistý, nestařec, nocenka, laskavec trojbarevný, cypřisek, všelicha, plaménka, i šče zo 20 gatunkuv astruv i gazanijuv. Zrozumiêło, usiê vony letnički (odnoliêtki) — kromie omanu, jaki, naturalno, je trvalka (mnôholiêtka).

I my šče budemo miêti jiřiny (georginiji) i ružy.

Uže tyždeń tomu my začali jiêzditi po spicijalizovanych kombinatach-horodach, jakije z toho i žyvut, što prodajut ludiam vsiaku roslinnosť, rozsadu, pamołodki, paseniê, nasiênie, kamiênie i socharê, ne kažučy pro štučny hnôj (hnojivo).

My byli vže v Čornum Vołovi i Střešovicach. Diś znov vybirajemosie do Střešovicuv, bo same diś tam odčyniajut venkovní zahrádu (horod pud hołym nebom), kotora była nečynna tyždeň tomu. A šče ž zostajutsie Svrkyni i, možlivo, Suchdoł...